Obsah:
Několik slov úvodem
Specifika obnovy torzálních památek. Poznatky památkáře
Lietava. Celkový pohľad na záchranu hradu a jej organizácia
Vízmburk. Příklad péče o torzální památku
Katarínka – 25 rokov skúseností pri dobrovoľníckej konzervácii kostola a kláštora sv. Kataríny Alexandrijskej
Cimburk. Záchrana a statické zajištění zříceniny hradu
Dlouhodobá péče o zříceninu hradu Zlenice aneb Od amatérů k poučeným laikům
Workshop na zřícenině hradu Zlenice
Podiel statika na záchrane objektov torzálnej architektúry. Pasportizácia zrúcanín
Hrady s oblým nárožím
Experimentální zastřešení a odvodnění hradu Krakovec
Technologické aspekty záchrany hradního paláce na Helfštýně
Malty pro konzervaci zřícenin
Císařská falc v Ingelheimu – dvanáct let po rekonstrukci
Summary Anotace:
Torzální památky představují zbytky staveb vystavených povětrnosti – zatékání srážkové vody a rozdílům teplot. Jejich materiál je různorodý, proto mají zachovány jen nejtrvanlivější konstrukce hlavně části masivních obvodových zdí či kleneb, případně některé chráněné prvky – zbytky omítek, dlažeb apod. Může se jednat i o objekty archeologického výzkumu, jež byly dlouhou dobu překryty zeminou a při prezentaci znovu vystaveny okolnímu prostředí. Nestojí tedy před námi úplné stavby, udržovatelné v dobrém technickém stavu, ale torza v rozkladu. Mohou být artefaktem pro odborníky, ale také zdrojem zážitků pro své návštěvníky. Jejich konzervace a následná údržba by měla zahrnovat právě tyto aspekty.
Péče o torzální památky ilustruje propojenost vědních oborů živé a neživé přírody se společenskými vědami. Ve Zpravodaji jsou na mnoha příkladech prezentovány zkušenosti s organizací záchrany rozsáhlejších objektů v České republice a na Slovensku. Při záchraně těchto objektů mají významnou úlohu inženýři-statici, proto je kromě technologických problémů akcentováno i toto hledisko.
Problematice torzálních památek věnuje společnost STOP značnou pozornost. V roce 2006 se uskutečnil první souhrnný seminář věnovaný konzervaci těchto objektů. Kromě „klasických“ zřícenin hradů zde byla rozebírána např. i konzervace archeologických památek. Roku 2009 vyšla dvě čísla Zpravodaje STOP přibližující revitalizaci zřícenin vybraných českých a moravských hradů. Od r. 1997 probíhaly experimenty na hradebních zdech Křivoklátu. Týkaly se výběru vhodných malt a prostředků pro konzervaci a zpevnění zdiva. Jejich vyhodnocení se věnuje samostatný Zpravodaj STOP 2/2018.
Zpravodaj vzhledem ke svému rozsahu nemůže ani nechce shrnout zvolené téma. Snažíme se hlavně zachytit širší souvislosti a podrobněji ukázat konkrétní příklady zřícenin a péče o ně. Věříme, že informace budou užitečné v praxi a přispějí k diskuzi i v této oblasti památkové péče. Autor anotace: Počet stran: 124 |
