Téma:

Revitalizace zřícenin českých hradů

Obsah:
Editorial
Hrad Litice – využití objektu s torzální architekturou
Orlík nad Humpolcem
Potštejn – „Botho de Bothenstein“
Vízmburk – oživlý hrad
Vízmburk za období posledních 10 let

Anotace:
Naše země oplývá nejen množstvím dobře zachovalých hradů, zámků, paláců a dalších historických nemovitostí, ale můžeme zde najít i řadu zřícenin a zbytků staveb dochovaných pouze částečně.
Zříceniny vždy vyvolávaly romantické představy o zašlé slávě a významu původních objektů. V některých obdobích byly natolik populární, že vznikaly i umělé stavby tohoto druhu. (Humornou variantu takovéhoto budování známe z populárního televizního seriálu o dvou písařích). Dnešní skutečný „život“ zřícenin a ruin je však trochu jiný a jiné jsou i problémy spojené s péčí o ně. Příčinou mnohdy neutěšeného stavu řady zbytků dříve významných a zajímavých staveb je nejen nedostatek finančních prostředků, ale mnohdy i obtížně řešitelné technické problémy s jejich konzervováním, neujasněnost s využitím atd.
Po roce 1989 začala vznikat různá místní sdružení, která se snažila (a snaží) se na péči o ruiny a zříceniny podílet. Většinou je takováto aktivita občanů vyvolána nedostatkem aktivity současných vlastníků, především „státu“ (příslušných státních orgánů), jako převažujícího majitele těchto objektů.
Někdy jsou představy členů takovýchto sdružení o „údržbě“ a využití objektů tohoto typu trochu naivní, v některých případech se příliš sází na komerční využití apod. To je jim také pracovníky památkové péče mnohdy vytýkáno. Existuje však i řada příkladů, kde místní dobrovolná sdružení s památkových orgány spolupracují k oboustranné spokojenosti a především ku prospěchu dané zříceniny.
V tomto čísle Zpravodaje STOP jsme shromáždili příklady tří objektů (tentokrát z Čech), kde je péče i snaha o „oživení“ zřícenin obecně ceněna jako dobrá a užitečná. Vedle objektu ve vlastnictví státu je zde ukázán i objekt, jehož vlastníkem je obec. A přestože finanční možnosti obou typů vlastníků jsou výrazně odlišně, (alespoň na první pohled), v samotné ochraně a využívání objektu se to projevuje pouze výjimečně. Věříme, že zkušenosti prezentované autory příspěvků mohou pomoci i dalším zájemcům a milovníkům tohoto typu mnohdy velice ohrožených torzálních památek.

Autor anotace: Petr Kotlík, předseda STOP

Počet stran: 48

Zpravodaj STOP je vydán za podpory Ministerstva kultury České republiky