Téma:

Biopoškození stavebních materiálů

Obsah:
Editorial
Úvod do problematiky biokoroze materiálů památkových objektů
Plísně, jejich vlastnosti a výskyt
Plísně ve vnitřním prostředí člověka
Dezinfekce – součást preventivní péče o historické materiály
Biodegradace archivního a knihovního materiálu
Biologické poškození dřeva, jeho ochrana a konzervace
Biodeteriorace stavebních materiálů a konstrukcí
Informace o STOP

Anotace:
Druhé letošní číslo Zpravodaje STOP je věnováno korozním a degradačním procesům materiálů památek vyvolaným aktivitami živých organismů. Soužití rostlin či živočichů s památkovými objekty se společnost STOP věnovala v minulosti již několikrát – odbornými semináři zaměřenými např. na vhodnost či nevhodnost pnoucích rostlin na fasádách historických staveb, na nebezpeční mikrobiologického poškození památek nebo na likvidaci plísní a bakterií pomocí mikrovlnného záření, průzkumy prostředků pro ochranu budov před ptactvem, či prostředků vhodných pro likvidaci plísní nebo „polním“ výzkumem příčin znečistění fasád drobnými členovci.
Zkušenosti ukazují, že tato problematika je stále živá a aktuální, četnost dotazů na toto téma vzrostla zvláště po povodních v roce 2002. Tehdy patřila k jednomu z nejvážnějších problémů právě likvidace plísní.
Existenci nižších nebo vyšších rostlin (ale i řady živočichů) na povrchu či ve struktuře materiálů památek nelze zcela vyloučit a někde toho ani dosáhnout nechceme (příkladem mohou být již zmíněné pnoucí rostliny na fasádách budov). Přesto existuje řada příkladů, kdy je likvidace nebo alespoň výrazné omezení existence těchto organismů velice žádoucí, ba dokonce může být podmínkou další existence památky. Právě posouzení možností napadení organických nebo anorganických látek, které jsou součástí památkových objektů, bakteriemi, plísněmi či vyššími rostlinami je obsahem příspěvků v tomto čísle. Některé již zazněly v mírně pozměněné podobě na výše uvedených seminářích, jiné se dosud v materiálech společnosti neobjevily. Čtenář se v nich může seznámit se základními informacemi o dřevokazných houbách a hmyzu, o nebezpečí napadení archiválií především plísněmi i o mikrobiálním napadení stavebních materiálů. Zároveň jsou v jednotlivých pracích zmíněny i způsoby ochrany památek před biologickým napadením.
Toto číslo Zpravodaje si nečiní nárok na úplnost informací z uvedené oblasti, budeme však rádi, když se stane jakýmsi základním průvodcem těm z vás, kteří se o památky a jejich ochranu z profesního či ryze soukromého – amatérského – důvodu zajímají.

Autor anotace: Petr Kotlík, předseda STOP

Počet stran: 58

Zpravodaj STOP je vydán za podpory Ministerstva kultury České republiky