Obsah:
Editorial
Rumburská Loreta – zastavení v půli cesty
Přijmout tradici, zachránit život v Loretě
Slovo starosty k loretánské kapli
Zakladatelka nadace a později o. p. s. Loreta Rumburk vzpomíná
Chemicko technologický průzkum objektu Lorety v Rumburku
Konzervace a restaurování nástropních maleb v ambitech Lorety
Průzkum stavu rumburské Lorety a návrh opatření proti vlhkosti
Anotace:
Číslo Zpravodaje, které máte právě v rukou, je věnováno velice významné barokní památce – Loretě v Rumburku. Období baroka bylo velice bohaté na řadu objektů spojených s katolickou církví. Některé tvoří typové řady, jež měly společný vzor ve významné stavbě související s křesťanskou věroukou. Příkladem mohou být jednoduché stavby kaplí Božího hrobu, jichž vznikla na našem území i v dalších zemích Evropy celá řada. Někdy stály osamoceně – např. nedaleko Kvíce u Slaného, v zahraničí pak např. v lužickém Zhořelci (Görlitz), jindy byly součástí křížově cesty (Římov nebo mladší Jiřetín pod Jedlovou v severních Čechách apod.).
Do této skupiny objektů patří i Svaté či Mariiny chýše – obdoby italské stavby Santa casa v Loretu. Dodnes se zachovala jen část těchto staveb, např. v interiéru kostela v Mikulově nebo ve Slaném (výzdoba vnějšího pláště je v tomto případě malovaná), v exteriéru vedle světově proslulé pražské Lorety např. také v Kosmonosích nebo v Rumburku. Právě Loreta v Rumburku je jednou z nejseverněji postavených staveb tohoto typu. Podobně jako v Praze, i zde v Rumburku je obklopena křížovou chodbou, navíc s kaplemi v rozích a v části protilehlé vchodu, s bohatou sochařskou a štukovou výzdobou na fasádě. Její historie sahá do počátku 18. století a je velice přitažlivě popsána N. Steinovou v knížce Rumburská Loreta čili marnost nad marnost a nic než ... ?
Stavba samotné Svaté chýše i okolo stojících ambitů se však od samého počátku potýkala s řadou obtíží – především s nedostatkem finančních prostředků a s vodou. Dlužno dodat, že ani dnešní doba nedokázala tyto problémy odstranit. Současnost navíc dostala do vínku objekt v důsledku dlouhodobého nezájmu a špatné údržby velice zanedbaný. V polovině 90. let začala skupina nadšenců spolu s majitelem – katolickou církví usilovat o rehabilitaci celého komplexu rumburské Lorety a o znovuobnovení života v této beze sporu zajímavé stavbě. V té době našli podporu u řady občanů města, u místního zastupitelstva a postupně i u ministerstva kultury, které formou finančního příspěvku pomohlo s opravou střechy. Dokonce se svého času našla i pomoc ze zahraničí. Přesto však je konec oprav, restaurování a obnovy ještě daleko.
Domníváme se, že zkušenosti, které rumburští získali, i způsoby, jak se snažili a snaží řešit problémy s Loretou spojené, mohou být inspirací i pro další obce, kde stojí před podobným problémem (a že jich rozhodně není málo). Proto jsme požádali některé zúčastněné o příspěvky do tohoto čísla, o vzpomínky, názory i o konkrétní informace, jak práce v Loretě Rumburk postupují. Vedle osobních vzpomínek a dojmů z probíhající aktivity Zpravodaj tak obsahuje i výsledky přírodovědného průzkumu areálu, popis nejdůležitějších stavebních zásahů v ambitech i výběr z restaurátorské zprávy zaměřené na záchranu maleb na stropě křížové chodby, včetně popisů používaných materiálů a postupů. Je zřejmé, že období, kdy práce pokračovaly úspěšně se střídala s dobou jistého útlumu. Jako vždy to závisí především na lidech, kteří se této činnosti věnují, na jejich zodpovědnosti, nezištnosti i organizačních schopnostech a přiznejme si i jisté tvrdohlavosti.
Děkujeme všem, kteří si našli čas, sedli a napsali příspěvek (bez nároku na honorář) a děkujeme samozřejmě i těm, kteří, ač nejsou autoři textů v tomto čísle uveřejněných, podíleli se na tom dobrém, co se v Loretě Rumburk za poslední roky událo. Autor anotace: Petr Kotlík, předseda STOP Počet stran: 44 |
