Téma:

Braunův Betlém u Kuksu

Obsah:
Editorial
Krátký popis navázání kontaktu a spolupráce s WMF
Interview s J. Stubbsem, WMF
Několik poznámek ke stavu kamene areálu Betléma
Několik poznámek k ochranným zastřešením
Braunův Betlém na prahu dalšího tisíciletí
S.V.U. Mánes a jeho aktivity na záchranu Braunova souboru
Stanovisko S.V.U. Mánes ke stavu a budoucnosti Betléma
Podpora návrhu na vyhlášení areálu Betléma NKP
Nový les – sdružování dobré vůle a energie
Náš současný pohled na Braunův Betlém
Braunův Betlém z pohledu technologů
Betlém – kroky k záchraně areálu
Rozhovor s K. Bahbouhem, Gema art, spol. s r.o.
K tématu

Anotace:
Jedním z cílů činnosti Společnosti pro technologie ochrany památek je podpora spolupráce přírodovědných specialistů s humanitně vzdělanými pracovníky, tedy oné mnohokrát zmiňované mezioborové spolupráce při péči o památkové objekty. Přímo ukázkovým příkladem nutnosti tohoto přístupu je soubor kamenných soch a reliéfů M. B. Brauna a jeho dílny v Novém lese u Kuksu, který vznikl z podnětu a za financování hraběte Františka Antonína Šporka (1662-1738) na jeho panství Choustníkovo Hradiště. Právě této významné barokní památce je věnováno třetí letošní číslo Zpravodaje STOP.
Náš výběr uvedeného komplexu sochařských děl není náhodný. Prvním důvodem je, že se někteří členové společnosti podíleli na mezinárodním projektu, jehož cílem byl průzkum stavu této památky a návrh opatření k její záchraně, a jsou tedy se situací v areálu Nový les dobře obeznámeni. Dalším důvodem je současná vlna zájmu o tuto památku u nás i v zahraničí, podnícená mimo jiné jejím zařazením na listinu sta nejvíce ohrožených památek, kterou sestavuje americká organizace World Monument Fund. Konečně třetím důvodem je právě ona potřeba spolupráce řady přírodovědných i humanitních oborů při návrhu ochrany a preventivního zajištění tohoto souboru pískovcových soch a reliéfů.
Protože jsme si vědomi obtížnosti i zároveň aktuálnosti řešení problémů spojených se záchranou zmíněných Braunových děl, věnovali jsme se některým dílčím otázkám již dříve. Na samostatných seminářích jsme se snažili shromáždit dostupné informace o možnostech ochrany památkových objektů před vlhkostí či o ochraně a restaurování kamenných objektů nebo o umělém kameni. V roce 1998 jsme uspořádali seminář zaměřený na přístřešky, jako jednu z možností preventivní ochrany památkových objektů v exteriéru. Zorganizovali jsme také průzkumy některých materiálů či technologií, jejichž použití by mohlo přicházet v úvahu při záchraně tohoto vzácného souboru památek barokního sochařského umění – průzkum zpevňovačů kamene, hydrofobizačních prostředků, čistících prostředků pro kámen, umělého kamene, látek sloužících pro omezení množství vzlínající vlhkosti do stavebních objektů atd. (viz přehled v tomto čísle).
V tomto čísle Zpravodaje jsme se pokusili shromáždit příspěvky pracovníků památkové péče, technologů, výtvarníků i dalších nadšenců – milovníků Braunova díla na současný stav jeho soch a reliéfů v Novém lese, i na možnosti jejich záchrany. Domníváme se, že právě ona mnohotvárnost a různorodost názorů může být zdrojem, z něhož vykrystalizují obecně přijatelné a užitečné náměty na jednotlivé kroky vedoucí ke zlepšení podmínek, jimž je kámen Braunových děl v současnosti vystaven. Je zřejmé, že v některých případech bude hledání obecně přijatelného, efektivního a přitom šetrného způsobu ochrany delší, jinde bude cesta k jeho vzniku kratší. Jakýmsi prubířským kamenem této diskuse jsou přístřešky, které byly postaveny nad centrálním reliéfem. Názory na ně se v současnosti velice liší a pouze delší čas ukáže, které z kritických pohledů byly oprávněné, a které byly důsledkem jistého konzervativismu nebo naopak malé citlivosti k uměleckému dílu.
Zvýšený zájem o areál Nového lesa s Braunovými sochami může být (a pravděpodobně většina z nás by si to přála) následován i určitou finanční pomocí, ať z domova nebo ze zahraničí. Aby tato případná pomoc nebyla medvědí službou, jejímž důsledkem budou nevratné škody vyvolané nepřipravenými či nekvalifikovanými zásahy, je třeba na základě co nejpřesnější znalosti stavu zodpovědně sestavit plán etap – kroků, které vytvoří ucelený projekt záchrany tohoto souboru. Velká zodpovědnost leží na památkovém ústavu v Pardubicích, který je správcem celého Kuksu včetně areálu Nový les. Ale ani ostatní odborníci, kteří mohou svými znalostmi přispět k jeho ochraně, by se svého podílu zodpovědnosti neměli zříkat.
Přístup k řešení problémů kamenných děl v Betlému navíc může sloužit jako příklad (hodný následování nebo jako příklad varovný) i pro jiné památky tohoto typu. Připomeňme jen soubor kamenných děl V. Levého v lese u Liběchova, jehož stav v současnosti není o nic méně burcující, než stav soch a reliéfů v Betlému.
Na závěr bychom rádi poděkovali všem, kteří našli čas i chuť a své příspěvky nám poslali. Zvláštní poděkování pak patří paní Monice Abbott, výtvarnici dnes žijící v USA, která nám vedle svého „vyznání“ zprostředkovala i názory viceprezidenta programu World Monument Fund pana Johna Stubbse.

Autor anotace: Petr Kotlík, předseda STOP

Počet stran: 40